Lehoučký jako pírko,

    je dokončený kabátek, s krátkými, spadenými rukávky, který jsem s radostí upletla, už z jednou použité vlny.  Vlna Wonder Soft, je ale opravdu velmi tenká a díky jednoduchému žerzeji, na pletenině, ještě více vynikne, že už byla jednou použitá a pletená očka, jsou hodně nesouměrná a nepomohlo ani moc vypraní a následné položení, do lázně.

    Návod, na tuto velmi tenkou vlnu,  jsem znovu objevila na stránkách, Drops design. Jde o návod na tenoučký kabátek se zajímavým názvem, No One But Me.  Moc se mi líbí, jak byl kabátek navržený, jeho jednoduchý design. Líbí se mi, jeho síla a také lehkost a vzdušnost. Kabátek, je lehce vypasovaný a má decentní odstín, střih a vzory. Je, ideálním doplňkem, k letním šatům na ramínka, nebo tílku a sukni. Perfektní, pro naše studenější léto. 

  Letní kabátek, má krátké rukávky a jednoduchý střih a pletla jsem ho lícovým a vroubkovým žerzejem. Kabátek, jsem upletla podle originálního návodu, v kuse na kruhové jehlici, č. 3 mm. Díky rozpínavosti vlny, jsem si upletla kabátek o velikost menší, velikost S. Nakonec, jsem našila, tři perleťové knoflíčky.

    Na kruhovou jehlici, jsem nahodila oka podle návodu, pro přední a zadní díl a upletla, spodní lem. Kabátek, jsem pletla v jednom kuse, od spoda, nahoru. Spodek kabátku, jsem pletla hladkým žerzejem a tvarovala jsem ho, podle návodu. Novou zkušeností pro mně bylo, tvarování průramků a následné nahazování ok, na sedlo. Sedlo, jsem pletla vroubkovým žerzejem a ujímala oka, podle návodu.

   Střih kabátku, se mi moc líbí, ale musím přiznat, že nesedí úplně přesně, jak bych si představovala. Po vyzkoušení kabátku, jsem musela udělat, pár menších úprav. Sedlo a výstřih, jsou trochu větší, než, je moje velikost  i přesto, že jsem u krku pokračovala dále v pletení, ještě centimetr a půl. 

  Průramky, jsou na můj vkus hodně vykrojené, i přes to, že jsem je po vyzkoušení, ještě zvedla pár řadami, vroubku. Proti tomu, spodní část kabátku, by mohla být i o trochu větší. Jsem si jistá, že je to mnou, použitou vlnou.

    I přes malé úpravy, chybičky a nerovnost pleteniny, se mi kabátek líbí a určitě nezůstane ležet zapomenutý, na spodní polici, mého šatníku. Kabátek, je velmi pohodlný a lehoučký jako pírko. Díky jednoduchému střihu a bílé barvě, se dá vytvořit spoustu, módních kombinací. 

  Elegantně a romanticky, bude kabátek vypadat, v kombinaci s bílým tílkem a květovanou, volánovou sukní a sandálky. Naopak, více moderně a sportovně, bude kabátek vypadat s tmavě modrým tílkem a džínsovými kraťasy a bílými teniskami. 

    Upletený kabátek, není úplně perfektní, ale díky jiným kvalitám, jako je lehkost, pohodlnost a jednoduchost, jsem ráda, že jsem se do pletení tohoto kousku pustila a využila další zbytek, párané vlny. Asi, bych ještě dlouhou dobu, nenašla pro tak tenkou vlnu, žádné uplatnění.

    Citelně, se ochladilo a větrné a přeháňkové, podzimní počasí, je tady. Začíná podzimní čas, kdy je třeba už vzít pod bundu tenký svetřík a ze šuplíku, vytáhnout šátek a třeba i tenkou čepici. Moje Anička, nemá ráda vítr a potřebuje nějakou šálu, kolem krčku, takže dalším mým tvořením, bude pletená, jednoduchá šála z duhové vlny, z které už má moje dcerka svetr i hučku a také nový návod do sekce, s pletenými návody. 

                                                                                                          Přeji           krásné odpoledne a víkend     Lenka

Podzimní rodinné tvoření

    Podzimní odpoledne, trávíme společným tvořením a pečením, s naší Anuškou. Nejprve, jsme si s Anuškou, nasbíraly u hřiště pár kaštánků, slupek a listů a jako loni, jsme se pustili do výroby, zvířátek. Náš tatínek, vytvořil rodinku jelínků a já jsem tentokrát vytvořila z kaštánků a slupek, postavičku lovce. Anuška, se nejlépe zabavila při hraní s nářadím a hraním, s našemi výtvory.

    V neděli, jsme se společně pustili do pečení kakaové buchty, s tvarohovým prošíváním. Já, jsem připravila tvarohový krém, tatínek přichystal suroviny a malá Anuška, stojící u linky na židličce, přesývala mouku, prášek do pečiva a cukr, aby buchta byla více nadýchaná. Samozřejmě ochutnávala těsto a krém. Buchta, se moc povedla, a tak jsem pár kousků buchty přinesla, i tetě, strejdovi a sestřenicím Anušky.

   Včera, byla Anuška naladěná na smutnou notu, máme tady podzimní prázdniny a tak, jsem pro ní vymyslela na odpoledne, pěkný program. Po odpoledním odpočinku, jsme pověsily společně halloweenské dekorace. Dva řetězy které, jsme po chvilkách tvořili i statínkem, z měkké pěnovky a jutového provázku. Krátký řetěz s pavouky, dýněmi a duchy, jsem pověsila Anušce do pokoje, na okno. Druhým řetězem, jsem ozdobila dlouhou polici, v obýváku.

   V obýváčku, jsme také ozdobily bílý stoleček, háčkovanou pavučinou s pavoučkem a svíčkou a také nasbíranými, barevnými listy a dýňovými skřítky. Po páté hodině, jsme vyrazily s Anuškou do nedalekého obchodu, pro dýně. Menší z dýní, jsme si poprvé s Anuškou společně vydlabaly a ozdobily.

    Anuška, byla tak natěšená, že celou cestu do obchodu, utíkala. Poprvé, si vyzkoušela vydlabat vnitřek dýně, dužinu a semínka, namalovat na dýni oči, nos a pusu, ale nejvíce jí bavilo zhasínat lampičku a světlo a pozorovat, jak ve tmě dýně, svítí. Malou svítící dýni, jsme umístily na studené místo, na okenní parapet, do kuchyně.

    Hned ráno, po probuzení, Anuška vyprávěla tatínkovi, že máme novou dýni, že s ní mamince pomáhala, a že se jí tatínek, nemusí bát. 😊 A že, druhá větší dýně, čeká na tatínka, v lednici. Čeká na to, až si jí Anuška spolu s tatínkem, vydlabou. Anuška tatínkovi, s dýní ráno nadšeně pomáhala, dlabala lžící dužinu a semínka a pořád dokola malovala nos a oči. Větší dýně, dostala také legrační knírek a obočí.

    Jsem moc ráda, že se mi včera podařilo rozehnat Anuščinou, smutnout náladu a že jsme spolu strávily příjemné odpoledne krátkou procházkou, sbíráním listí a zdobením a zútulněním našeho domečku. Dceruška, si také vyzkoušela, něčeho nového. Moc příjemné a pohodové odpoledne! Anuška, byla moc hodná a šikovná a hlavně natěšená! 💗

                                                                                                        Krásné podzimní odpoledne     Lenka

Rozpleteno na tenký kabátek z jednou použité vlny

    Asi, jako každá pletařka, háčkařka radši pletu a háčkuji z nové vlny, ale i tak jsem se rozhodla pár starších a pár neprodaných kousků vypárat a vlnu použít, na nové tvoření. Toto, se týká i párané, tenké vlny Wonder soft, ze které zrovna pletu, tenký kabátek.

    Návod, na tuto velmi tenkou vlnu,  jsem znovu objevila na stránkách, Drops design. Jde o návod na tenoučký kabátek se zajímavým názvem, No One But Me. Letní kabátek, má krátké rukávky a jednoduchý střih a plete se lícovým a vroubkovým žerzejem. Kabátek, se zapíná na předním díle, na tři knoflíčky. V originálním návodu, je kabátek upleten z hedvábné, mohérové vlny, Drops Kid- Silk. 

  Moje vlna Wonder Soft, není tak kvalitní a je, ale opravdu velmi tenká a bohužel díky jednoduchému žerzeji, na pletenině, ještě více vynikne, že už byla jednou použitá a pletená očka, jsou hodně nesouměrná. Jde to, docela dobře vidět, i na mém přiloženém obrázku. 

  Po vypárání, jsem samozřejmě vlnu namotala do přaden, vyprala ji a namočila, do lázně. Hodně doufám, že po dalším vyprání a lázni, se očka srovnají. 

  Vlna, je velmi tenká, pro představu, na upletení čtverece 10x10 cm se uvádí na štítku 36 ok a na výšku, 46 řad a plete se na jehlicích č. 2 mm nebo 2,5 mm. Výhodou, je malá spotřeba, ve sto gramech akrylové vlny, je stočeno 850 metrů.

    Moc se mi líbí, jak byl kabátek navržený, jeho jednoduchý design. Líbí se mi, jeho síla a také lehkost a vzdušnost. Kabátek, je lehce vypasovaný a má decentní odstín, střih a vzory. Je, ideálním doplňkem, k letním šatům na ramínka, nebo tílku a sukni. Perfektní, pro naše studené léto.

    Kabátek, pletu podle originálního návodu, v kuse na kruhové jehlici, č. 3 mm. Nejprve, jsem rozpletla kabátek na velikost M, po přeměření dílu, který byl až moc velký, jsem musela začít znovu a rozpletla jsem, na menší velikost S. Určitě, je to díky použití, jiné vlny.

    Na kruhovou jehlici, jsem nahodila podle návodu, pro přední a zadní díl hodně ok a upletla krátký, spodní lem. Kabátek, pletu od spoda, nahoru. Dále, jsem pletla tělo kabátku hladkým žerzejem a tvarovala jsem ho, podle návodu. Novou zkušeností pro mně je, tvarování průramků a následné nahazování ok, na sedlo. Sedlo, pletu podle návodu vroubkovým žerzejem a zužuji díl, ujímáním ok směrem, ke krku.

    Nastal už podzim a dny, jsou postupně kratší a chladnější. Proto, bych ráda rychle dokončila tento kabátek a rozpletla na teplou šálu, pro mojí Aničku. Na jaře, jsem dcerušce upletla svetřík s vázačkou z měkké, duhové vlny a také hučku a ještě mi zbyla, dvě klubíčka. Jsou ideální, pro nové tvoření. Anuška, nemá ráda vítr a nová šála, ji pěkně zahřeje a bude jí ladit k nové hučce. 😉

   

                                                                  Hezké sobotní odpoledne a zbytek víkendu Vám  přeje           Lenka

Náš první, podzimní úlovek

   Před dvěma dny, jsme našli pod břízkami, nedaleko naší zahrádky, tři zdravé hřiby a spoustu lišek. A protože, bylo dlouho teplé počasí, kolem sedmnácti stupňů a také nějaké ty srážky, rozhodli, jsme se vyrazit na hřiby.

   Nechtěli jsme čekat až na víkend kdy, je v lese spoustu pejskařů, rodin a cyklistů, a vyrazili jsme už dneska, ráno i s Aničkou, která v pátek nechodí, do školky. Dostala jsem dvě hodinky čas, kdy moje Anička s tatínkem krmila u jezírka kačenky a házela kamínky, se kouknout na svá oblíbená místečka v lese,  pod duby a břízkami.

   Ikdyž, při prvním odbočením od hlavní stezky a zanořením se do lesa, jsem narazila na skupinku hlučných, polských houbařů, během krátké doby, jsem našla slušný počet praváků a také nějaké suchohřiby, modráky. Za dvě hodinky, jsme se s tatínkem a dcerkou setkali na našem odpočinkovém místě a to, už jsem měla nasbíráno, půl tašky hřibů.

  Ani, jsem si pořádně nestihla odpočinout a sníst svoji svačinku a musela jsem vyrazit, po svých stopách zpátky protože, jsem někde vytrtila svojí oblíbenou a docela drahou, outdoorovou bundu. Docela nerozumně, jsem si bundu vložila, pod síťku na vršku batohu, místo dovnitř, do batohu a síťka, se mi při prodírání vysokou trávou a lesem, utrhla.

     Opravdu, mi přálo štěstí a nemusela, jsem chodit příliž daleko a bundu, jsem našla, asi po patnácti minutách a s ní i další, sadu praváčků. Nepromokavou bundičku, mám víc jak deset let, koupila si jí ve slevové akci, od firmy Helly Hansen, je kvalitní a pěkně vypasovaná, s prodlouženým zadním dílem, který pěkně zakrývá zadeček. Od srdce, jsem se zaradovala když, jsem jí spatřila ležet, nedaleko malého potůčku, pod malým dubem. 

    Několika hodinové běhání po lese, není zrovna vhodná zábava, pro tříleté děti. Nechtějí moc hodit, brzo se nudí a bolí je nožičky. Les, není pro ně vzrušující tak, jako dětská herna, nebo třeba kolotoče a hřiště. Moje Anička, nedávno také začala odmítat jíst hřiby. My, je se Sanym milujeme sbírat, i jíst. 

   Před zpáteční cestou, jsme si hlídání s tatínkem, prohodili. Ten, se šel poohlídnout po dalších hříbkách a my s Aničkou, jsme šly procházkou, k autu. Snažila jsem se jí, zabavit. Zpívaly, jsme si skoro celou cestu k autu, písničky a povídaly si. Anička, měla dobrou náladu a byla moc šikovná. K mé pohodě a radosti přispělo i to, že, při padesáti min utové cestě autem, tam a zpátky, nezvracela. Byl, to moc pěkný den.

                                                                                     Přeji vám hezkou, dobrou noc a krásný víkend     Lenka