Moje maminka, upletla pro své vnoučky, dvě bílé soupravy. Svetříky s kalhotkami a k tomu čepičky. Nějakou tu soupravu, podědila, i má Anička. Tento svetřík, je ještě pěkný, nemá žádné skvrny ani žmolky, ale protože se dost vytáhl do šířky, ležel dlouho v šuplíčku a čekal, až Anička, do něj doroste. Pravděpodobně, se tak stalo nevhodným praním a sušením nebo zvolenou, silnější vlnou.
Každá zkušená pletařka ví, jak pleteniny prát. Nejlépe v ruce, nebo na šetrný program, bez aviváže a ždímání. Poté, se voda jen jemně z pleteniny vymačká a svetřík se položí na podložku a nechá uschnout. Já, si položím na rovný sušák ručník a pletený výrobek položím na něj a pěkně vyrovnám a nechám uschnout.
Tento svetřík, moje maminka upletla mému synovci, velikost, na větší miminko. Moje Anička, už je batolátko a pořád jí je svetr velký. Kdybych, se rozhodla čekat, až do něj doroste, už by byly Aničce krátké rukávky i délka. Musela, jsem ho trochu upravit, aby mohla Anička nosit svetřík, třeba k šatičkám nebo šortkám.
Na předním díle, jsem posunula o jeden centimetr knoflíčky, směrem do dílu a zúžila o centimetr a půl svetr na bocích a rukávech. Ikdyž, je svetřík pletený krajkovým vzorem, širší švy, nejsou moc vidět. Pořád, je svetřík volnější, ale už Aničce nesklouzává z ramenou a lépe sedí.
Bílý svetřík, se vždy hodí. V létě, může Anička nosit svetřík k letním šatičkám i k růžovým šortkám, když fouká chladnější větřík. Anička, má také malou vzpomínku, od babičky Alenky. Babička Rozárka, zase pracuje v obchodě s dětským textilem, proto Anička dostane vždy něco pěkného na sebe, jednou to je barevné bodyčko a tričko, podruhé zase čepička nebo botičky.
Vždy, když něco darovaného Aničce poprvé obléknu, babičkám posílám fotečku, jak to Aničce sluší. Abych, jim aspoň trochu, udělala na dálku radost. Babičky, mají dobrý vkus a Aničce to vždy, moc sluší.
Krásný večer Lenka
